Návod na pěstování slivoní

 

Ovocné stromy původem z Jižní Evropy, běžně se dožívající kolem 25let, ale i více. Mezi slivoně řadíme švestky, pološvestky, slívy, renklódy a mirabelky. Vyznačují se zpravidla bujným růstem a rychlým vývinem. Podle plodů je možné rozlišit pološvestky a pravé švestky. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou bíle a mají ochmýřené letorosty. Pravé švestky kvetou rovněž bíle, ale jejich letorosty jsou lysé.  Plody zrají v červnu a v červenci a sbíráme od srpna do září (dle odrůdy). 

 

Výsadba a substrát:

Slivoním se nejlépe daří v nadmořských výškách kolem 300-500 m.n.m., s průměrnou roční teplotou kolem 8°C, v nepříliš živných a v středně těžkých, dobře propustných, vlhkých půdách. PH půdy by mělo být vyšší než 5. Stanoviště by mělo být teplé, dostatečně chráněné před severními větry, volíme spíše západní až jihozápadní stranu. Nejmenší spon by měl být o velikosti 5-6x3-4m. 

Před zasazením stromu je potřeba odstranit odumřelé kořeny stromku a namočit jej do vody (dvě hodiny by měly být postačující, delší doba nevadí). Při jarní výsadbě provedeme základní řez (viz. odstavec Řez), při podzimní výsadbě ponecháme řez až na jaro. Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech života patřičnou oporu (některé po celý život). Připravíme si proto kůl, který zatlučeme do jich vyhloubené jámy. Poté svisle vložíme dřevinu a přihazujeme zeminu. Aby se půda dobře dostala i pod kořeny, stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme. Poté dohážeme, ušlapeme a nakonec připevníme strom ke kůlu. Nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody. Po vsáknutí můžeme ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím. 

 

Hnojení:

Na jaře je vhodné provést postřik stimulátorem Bio-Algeen S-90, nebo přihnojit tekutým hnojivem, který podpoří růst kořenového systému.

 

Zálivka:

Zálivce věnujeme zvýšenou pozornost po výsadbě a v průběhu násady plodů.

 

Řez:

Řez před/po výsadbě: v jarních měsících vybereme tři až čtyři základní větve, plus terminální výhon. Zakrátíme tak, aby postranní větve byly v podřízeném postavení vůči hlavnímu výhonu. V dalších letech zkracujeme jen tehdy, jestliže se vytvořily dlouhé přírůstky (nad 0,6m). Cílem je zapěstovat tři až čtyři větve v prvním patře a dvě do řady rostoucí větve v odstupu 1-1,2m v patře druhém. 

 

Udržovací řez: cílem je redukovat nadměrnou násadu a zabránit tak oslabení růstu. Květní pupeny se tvoří převážně na jednoletých výhonech vyrůstajících na dvouletých a tříletých větvích. Jsou-li přírůstky za vegetaci alespoň 40cm, omezíme se pouze na prosvětlení koruny a ozdravení stromu. Řez provádíme na jaře (před květem, po odkvětu, případně po sklizni, u ranějších odrůd). Odstraňujeme výhony a větve nasazené v ostrých úhlech odklonu od terminálu, vidličnatá rozvětvení, a všechny zhušťující a křižující se větve. 

 

Podnože:

St. Julien A - slabě rostoucí podnož, koření mělce, vhodná do teplejších oblastí s dostatkem vláhy, používá se pro těžší vlhčí půdy, sucho nesnáší. 

Wagenheimova - slabě rostoucí podnož, vyžaduje dobré půdy a dostatek vody, koření mělce. Je vysoce mrazovzdorná, vyžaduje oporu. Úroda na této podnoži je brzká. 

Weiwa - in vitro množený vegetativní klon podnože Wagenheimova. Dorůstá do výšky 50% myrobalánu. Není vhodná do suchých, písčitých půd. Do plodnosti nastupuje brzo, úrodnost je vysoká.

Zelená renklóda - vhodná do těžších a vlhčích půd, růst odrůd na této podnoži je středně silný až silný, koření mělce (oproti myrobalánu).

Myrobalán - nejčastěji používaná podnož, má velkou variabilitu, je velmi přizpůsobivá půdním podmínkám. Vhodná do lehčích sušších půd, ale i do těžších, nezamokřených. Nástup plodnosti je rozdílný (dle odrůd).

 

 

 

Ochrana rostlin na  zimu:

Slivoně snesou krátkodobé mrazíky kolem -20°C, je však lepší je na chladnější počasí připravit obalením kmínku rákosem, jutovinou, či potřením kmene a hlavních větví vápenným mlékem (20% roztok hašeného vápna a vody).

 

Choroby a škůdci:

Nejčastěji se setkáváme s těmito chorobami a škůdci: Puchrovitost švestek - způsobuje, že plody jsou podlouhlé, zploštělé, pokryté bílým povlakem. Uvnitř jsou duté a bez pecky. Vhodné je provést preventivní opatření v době před rašením, před květem a po odkvětu, např. fungicidem Kuprikol. Jestliže na listech začnou vznikat světlé žlutozelené skrvny, kroužky a jiné kresby, bez ostrých okrajů, které se koncem léta zbarvují až do hnědofialové,pravděpodobně se jedná o šárku. Bohužel účinná ochrana proti šárce neexistuje. Hnědnutí slupky i dužniny s kruhovými bílými "polštářky" zase signalizuje moniliovou hnilobu plodů. Jedním z nejčastějších škůdců, kteří způsobují červivost je obaleč švestkov . Lze použít přípravky Calypso 480 SC, Integro apod.

 

Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl