Návod na pěstování růží
K tomu, aby nám růže na zahrádce krásně rostly a hlavně kvetly, je zapotřebí dodržet pár základních zásad. První z nich by měl být výběr správného místa tak, aby v pozdějších letech měla rostlina dostatečně prostoru a světla ke svému životu. Nejvhodnější dobou pro výsadbu jsou podzimní měsíce (do zámrazu), nebo pak období března až dubna, než růže začnou více rašit.
Základní druhy růží a jejich výška:
velkokvěté/čajohybridy: 50-120cm, většinou plnokvěté
velkokvěté/floribundy: podobné čajohybridům, květy jsou ve skupenstvích s více květy
mnohokvěté: výška 50-100cm
floribundy: nižší růže, 4-9 květů v květenstvích
polyantky: květenství mnoha malých květů
sadové: vzpřímené růže, 1,2 -2 m, některé i 3m
pnoucí: růže s dlouhými výhony, dorůstající do 2 - 4 metrových výšek
miniaturní: výška do 40cm s drobnými květy
půdopokryvné: do 50cm, výhony pokrývají půdu
Výsadba a substrát:
Zvolíme vhodné stanoviště, na slunném a vzdušném místě. Půda by měla být dobře propustná, humózní, písčito-hlinitá. Prostokořennou sazenici růže namočíme do kýble s vodou na 12 až 24 hodin. Před samotným namočením zakratíme kořeny rostliny a zkrátíme výhony seříznutím na 1-3 očka (pakliže sázíme na jaře, při podzimním sázení ponecháme samotný řez až na předjaří). V mezičase vytvoříme jámu zhruba o hloubce 60cm, jejíž dno a boky řádně prokypříme vidlemi a přidáme substrát vhodný pro růže, nebo dobře vyzrálý kompost. Rostlinu poté zasadíme zhruba o 5cm níže než rostla u pěstitele (řídíme se dobře viditelným "uzlem", který po zasazení musí být v zemi).
Hnojení:
Krátce po výsadbě hnojení není potřeba, obzvláště pokud jsme použili speciální substrát určený pro růže, který obsahuje základní potřebné živiny. V následujících letech je potřeba doplňovat základní prvky, jako jsou dusík, fosfor, draslík, vápník, železo, hořčík. To lze snadno učinit přidáním organických hnojiv, většinou již správně namíchaných přímo pro růže. Hnojíme převážně v předjaří (např. Cereritem), dále pak v době kdy se začínají tvořit poupata, koncem června a na přelomu října a listopadu, kdy doplňujeme především draslík a fosfor.
Zálivka:
Zálivka v případě růží je velmi podstatná - výrazně ovlivňuje nasazení a tvorbu květu a růst silných výhonů. Občasné zalití deštěm je nedostačující. Vydatnou zálivku dodáváme v průběhu vegetace (mimo hlavní sluneční úpal) zhruba jednou týdně. Správně nahrnutá zemina kolem keře by měla zajistit, aby voda neodtékala jinam. Vzhledem k tomu, že růže koření poměrně hluboce, je důležité dodat rostlině správné množství vody (až 50l na 1m2). Ve většině případů toto množství vystačí zhruba na 10 až 14 dnů. Ve velmi horkém létě interval zkrátíme. Na konci vegetace začínáme zálivku zmírňovat (zhruba od konce léta). Neopemeneme také na zálivku před prvními mrazíky, aby rostlina během zimy neuhynula suchem.
Řez:
velkokvěté/čajohybridy: řežeme na 2-4 očka
velkokvěté/floribundy: řežeme na 4-6 oček
floribundy: řežeme na 5-7 oček
polyantky: řežeme na výšku 40cm (což je zhruba 1/2 celkové výšky)
sadové: nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony
pnoucí: nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony
miniaturní: nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony
půdopokryvné: nezkracujeme, pouze postupně probíráme výhony
stromkové: zkracujeme zhruba na polovinu korunky (cca 15-20cm)
Řez vždy vedeme zhruba 5mm nad očkem směřujícím ven.
Ochrana rostlin na zimu:
Pakliže nám to okolní prostor dovoluje, zkypříme ornici v okolí růže. Takto vzniklé brázdy lze vyplnit hnojem, který však nesmí přijít do styku se dřevem. Na jaře nám pak poslouží jakožto základní hnojivo. Zároveň lze použít na přikrývku mulč z listí, lesní hrabanky apod. Růže celkově přikrýváme, pakliže by měli teploty klesnout pod -10°C. Pnoucí růže jsou téměř mrazuvzdorné, i tak je možná zimní přikrývka pomocí chvojí, či jutoviny.
Choroby a škůdci:
Nejpodstatnějšími chorobami jsou černá skvrnitost a padlí. Černá skvrnitost je houbovou chorobou. Ta napadá především listy a nové mladé výhony. Jejímu vzniku můžeme předcházet již při zálivce, kterou provádíme výhradně ráno, s tím, že se voda nedostane na listy, a to ani na ty spodní. Pokud i přesto máme rostlinu napadenou, odstraňujeme poškozené listy a ošetříme fungicidem Baycor, nebo Talent. Další houbovou chorobou, kdy se na listech objevuje bělavý až šedobílý povlak je padlí růžové. Výskyt padlí zvyšuje nesprávná zálivka, uzavřený prostor, či přilišné teplotní výkyvy. Pakliže se již padlí na našich rostlinách objevilo, okamžitě odstraňujeme napadené části rostliny a použijeme k ošetření fungicid Karathane. Dalšími běžnými škůdci růží jsou také mšice, kterých se zbavíme běžně dostupnými prostředky, jako Calypso apod., nebo také postřikem z mýdlové vody aplikovaným na listy.
Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl