VÁNOČNÍ AKCE - DOPRAVA ZDARMA DO KONCE LISTOPADU PLATÍ PRO ZPŮSOBY DOPRAVY ZÁSILKA STANDARDNÍ A ZÁSILKA STROMKY DO ČR

Návod na pěstování ořešáků

wal

 

Domovinou ořešáků je území Asie a jižní Evropa. Ze šlechtitelského a pěstitelského hlediska rozlišujeme několik variant, z nichž nejčastěji nabízíme samosprašné odrůdy polopapíráků (s polotvrdou skořápkou a dobrou luštitelností) nebo ořešáky červenojádré (vyznačují se karmínově zbarvenými jádry).

 

Výsadba a substrát:

Ořešák lze vysazovat na jaře i na podzim, na velmi světlé a slunné stanoviště, s dostatkem prostoru pro budoucí kořeny. Dříve a hojněji plodí v nížinách, ale lze ho s úspěchem pěstovat i ve vyšších nadmořských výškách. Vybíráme teplé jižní, západní, či jihozápadní svahy. Stanoviště by mělo být chráněné ze severu, či severovýchodu před silnými mrazivými větry. Vysazujeme je do hlubokých, písčito-hlinitých půd, s dostatkem humusu a vláhy, bohatých na vápník. Půda by neměla být ani suchá, ani přemokřená. Klasické ořešáky vysazujeme s rozestupy nejméně 14m, roubovaným stačí spon 8x10-12m. Pro výsadbu si připravíme jámu o velikosti 50x50cm s dobře prokypřenou půdou. Kořeny stromku před výsadbou pokud možno nezakracujeme! Při pěstování ve svazích by měla být připravená jáma hlubší, cca 60x70cm. Jámy s horšími půdními podmínkami vylepšíme přidáním kompostu a zahradního substrátu. Samotný strom zasadíme cca o 12cm výše kvůli následnému sesedání půdy. Pro první roky po výsadbě nezapomeneme strom fixovat přidáním kůlu. Nikdy strom neuvazujeme pevně. 

 

Hnojení:

Na podzim zapravujeme fosforečná a draselná hnojiva. Dávku dusíkatých hnojiv si rozdělíme na dvě části, první přidáme do půdy před květem a druhou do konce června 

 

Zálivka:

Voda je velmi důležitým faktorem pro růst ořešáku. Při nedostatku vody velmi špatně roste, prosychá a přírůstky jsou stěží zaznamenatelné. Největší spotřebu vody mají v průběhu růstu plodu, tudíž během května a června. 

 

Řez: v současné době se ořešáky pěstují převážně ve tvaru špičáku, nebo s klasicky zapěstovanou korunou se středovým terminálem.

 

špičák:

řez před/po výsadbě: řežeme zásadně až po vyrašení, aby se dobře zacelily vzniklé rány do další zimy, a to tehdy, pokud letorosty dosáhly délky 5-8cm. Pakliže stromek dosáhl správné výšky, zkrátíme ho na 5 oček, ze kterých budeme zakládat korunku. 

řez ve druhém roce: v tomto roce seřízneme nové výhony na 2-3 očka, pakliže jsou delší než 50cm. Pakliže této délky nedosáhnou, opakujeme řez na 2-3 očka i v letech následujících.

řez ve třetím roce: pakliže jsou nové přírůstky delší jak 50cm, ponecháváme strom v tomto roce bez řezu. 

 

koruna s terminálem: je pevnější a má lepší stavbu proti rozlomení se. 

řez před/po výsadbě: po narašení zkrátíme na tři až pět pupenů, s terminální větví přesahující cca o 10cm. Tento výchovný řez opakujeme zhruba 4-5 let, kdy postupně zakracujeme nové přírůstky. 

zmlazovací řez: provádíme opět po narašení, u starších stromů, kdy odstraňujeme všechny poškozené, křižující se a zbytečně zahušťující se větve. 

 

Všechny řezy samozřejmě ošetříme štěpovacím voskem, či jiným hojivým přípravkem.

 

Ochrana rostlin na zimu:

Ořešák je ve dřevě plně mrazuvzdorný do -30°C, některé květy můžou popálit pozdní mrazíky. Mladé stromky lze ochránit obalením jutovinou, či rákosem. U starší stromů pomáhá opřená deska z jižní strany, která zabraňuje proniknutí zimních slunečních paprsků do stromu a rozproudění mízy.

 

Choroby a škůdci:

Nejčastější chorobou je tzv. hnědnutí listů. Jedná se o houbovitou chorobu způsobující hnědými až černými skvrnami na listech, postupně napadá i slupky plodů. Veškeré napadené listy a plody se snažíme co nejdříve zlikvidovat. Další poměrně častou chorobou je bakteriální skvrnitost, která napadá listy, jehnědy, květy, i mladé plody. Projevuje se hnědočernými skvrnami, listy se deformují a opadávají. Opět co nejdříve odklízíme napadené listy, a části stromů. Případně můžeme ošetřit Kuprikolem 50 nebo Championem 50 WP. Ze škůdců se občas objevuje vlnovník ořešákový, který způsobuje na listech a plodech žlutavé zduřeniny. U starších stromů neprovádíme žádnou chemickou ochranu, poněvadž nezpůsobuje žádné velké škody. Napadané listy a plody jen opět co nejdříve zlikvidujeme.

 

Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl

 

 

x