Návod na pěstování angreštu

Angrešt je vhodným doplňkem naší zahrádky, obzvlášť v kombinaci stromkový angrešt a keřový rybíz. Ve formě stromku nám angrešt zabírá méně místa, plody se lépe sbírají i snadněji ošetřují. Podle barvy plodů rozpoznáváme angrešt červený, zelený, bílý nebo žlutý. Nejčastěji vysazujeme stromky a keře v podzimních či jarních měsících (prostokořenné), kontejnerované rostliny můžeme sázet i v průběhu sezony. 

 

Výsadba a substrát:

Angrešt vysazujeme na světlá stanoviště s lehkým přistíněním. Plné slunce mu příliš nevyhovuje. Půda by měla být dobře propustná, humózní, a dostatečně vlhká. Před samotnou výsadbou lze do předpřipravené jámy přidat odleželý kompost či zetlelé listí. Samotný stromek sázíme tak hluboko, jako rostl ve školce. Ke stromkovitému angreštu nezapomeneme upevnit oporu, která bude končit až nad místem roubování. Předejdeme tak pozdějšímu vylomení korunky, která bude těžknout pod záplavou plodů. Po zasazení necháme zeminu nakypřenou, aby se nám v okolí nezachycovala voda či sníh. Keře angreštu vysazujeme ve vzdálenosti 1,5m od sebe, stromky mohou mít vzdálenost menší. 

 

Hnojení:

Hnojení je v případě angreštu velmi důležité, ovlivňuje růst, plodnost, vitalitu i životnost rostliny. Hnojíme každým rokem zjara, a v době před kvetením. Nejlepší volbou se ukazuje Cererit, nebo NPK. Při náznacích poškození listů nezapomeneme dodávat draslík, nejlépe v období března, pomocí síranu draselného. Každým 3.-4. rokem přidáme další dávku chlévského hnoje, vyzrálého kompostu nebo jiných organických hnojiv. 

 

Zálivka:

Samozřejmou je zálivka ihned po výsadbě. Angrešt má raději vlhčí půdu, tudíž pravidelná přiměřená zálivka je nutností. 

 

Řez: 

Řez se liší při keřové i při stromkové variantě rostliny. Po výsadbě keře (na jaře ihned, na podzim čekáme až do jara) zkrátíme výhony na dva až tři pupeny, ty slabé odstraníme celé hned u země. V druhém roce po výsadbě ponecháme čtyři až šest nejsilnějších výhonů, které zkrátíme zhruba o třetinu. Ve třetím roce zkrátíme nejdelší větve na deset až dvanáct oček, a boční větve na tři až pět oček. Počet základních větví se zvýší na osm až dvanáct.

 

Po výsadbě stromku (opět na jaře ihned, při výsadbě na podzim počkáme až do jara) zkrátíme výhony na tři až čtyři očka. Ve druhém roce vybereme pět až sedm základních větví a zkrátíme je o 1/3. V následujících letech stromku odstraníme výhony vyrůstající ze středu korunky a zároveň větévky, které stromek příliš zahušťují. Základní větve ponecháme na délku osmi až deseti oček, boční na dvě až čtyři. Tento zmlazovací řez provádíme až po čtyřech/ šesti letech. Odstraňujeme i výhonky vyrážející z podnože. 

Ochrana rostlin na zimu:

Nejvhodnějším způsobem ochrany je zamulčování keře či stromku kompostem, nebo spadaným listým, či drcenými větvemi. Kmínek mladého stromku můžeme případně obalit jutovinou.

 

Choroby a škůdci: 

Mezi nejznámější choroby patří padlí americké, které způsobuje plesnivění plodů a listů, opad plodů a celkové chřadnutí rostliny. Jako první pomoc doporučujeme opakovaný postřik přípravkem Bioton. Zelené housenky pilatky angreštové ožírají listy, snadno se jich zbavíme postřikem běžně dostupných pesticidů. Mezi další běžné škůdce patří mšice, i těch se lze zbavit postřikem přípravku Pirimor, Mospilan ad. Žlutozelené zbarvení listů a jejich postupné opadávání může způsobit i antraknóza angreštu (pomůže např. Dithane). 

 

 

Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl

Obrázky: Řez ovocných dřevin, Grada 2011