Jedle bělokorá 'Pyramidalis'

Detailní popis produktu

Jedle bělokorá 'Pyramidalis' - růst je pomalý až středně rychlý. Zpočátku má koruna sloupovitý tvar, postupně se mění na kuželovitý tvar. Ve 20 letech dosahuje výšky 2-3 m a šířky 1,2 m. Roční přírůstky bývají okolo 5-10 cm, v závislosti na podmínkách pěstování. Větvení je bohaté, větvičky jsou vystoupavé až vzpřímené. Jehlice mají sytě zelenou barvu a na spodní straně mají lehký stříbrný nádech. Vzhledem k pomalejšímu růstu, lze jedli pěstovat i v nádobě. 

Jedle bělokorá je vysoký, statný jehličnatý strom, který dosahuje výšky až 65 m a má kuželovitou až válcovitou korunu. Je jediným středoevropským zástupcem rodu jedle a vyniká svou majestátností a robustním kmenem o průměru až 2 m. Její jehlice, dosahující délky 2-3 cm, jsou ploché, leskle temně zelené na svrchní straně a na rubu zdobené dvěma lesklými proužky. Šišky jsou vzpřímené, válcovitého tvaru, dosahující délky 10-20 cm a šířky 3-5 cm. Zrají během září a následně se rozpadají na stromě. Má silný kůlový kořen a parohovitě větvené postranní kořeny, to jí poskytuje pevné ukotvení v půdě a minimalizuje riziko převrácení. Tato dřevina využívá symbiotické vztahy s houbami (mykorhiza), což je klíčové pro její zdravý růst. Rostlina vyžaduje hlubokou a vlhkou půdu a je schopna dobře snášet zastínění v mládí. Nicméně, ve stínu roste zpočátku velmi pomalu a po desítky let dosahuje výšky pouze několika málo metrů. Její růst se zrychluje od 15 let věku a dosahuje maximálního výškového růstu mezi 30 a 60 lety. Jedle bělokorá je strom, který svým majestátním vzhledem a silným charakterem oplývá dlouhověkostí a poskytuje vzácnou krásu pro okolní prostředí.

Pěstování: Prosperuje v půdách mírně kyselých, s dobrou propustností. Nesmí docházet k přísušku. Stanoviště je ideální slunné až mírně polostinné. Během vegetace používáme pomalu rozpustná hnojiva pro okrasné dřeviny. Řez provádíme jen v nejnutnějších případech. Množíme výsevem nebo roubováním. Rostliny jsou zcela mrazuvzdorné. V sadovnické praxi se uplatní ve větších parcích a zahradách nebo v krajinářských úpravách, je typickou solitérou, ale může tvořit také tmavší kulisu pro světlejší výsadby jiných rostlin. Pěkné jsou i rozvolněné skupiny jedlí, zakrslé kultivary se hodí do skalek a vřesovišť, sloupovité se vyjímají vedle budov.